Píšu tento článek, protože už mám plné zuby nekonečného proudu idiotů, kteří vytvářejí videa na YouTube a webové stránky, které odhalují židovské rituální vraždy, ale na druhou stranu podporují křesťanství, Bibli, Nazaretského a ze všeho obviňují Satana. Někteří z těchto autorů jsou ve skutečnosti Židé a vědí, co dělají, pokud jde o snahu svalit všechnu vinu na Satana a pohanské [nežidovské] bohy, zatímco jiní [většinou křesťané] mají místo mozku z hovna kostku.
Většina těchto idiotů, kteří mají místo mozku z hovna kostku [téměř vždy jsou to křesťané] jsou buď příliš líní, nemají motivaci, nebo jim samozřejmě chybí potřebná inteligence, aby si skutečně přečetli židovskou Tóru, Starý zákon, takovou, jaká je. Celá Tóra je plná instrukcí židovského Boha, jak správně provádět živé krevní obětiny, a pro křesťanské idioty s dvojciferným IQ, kteří se snaží vymlouvat na nový zákon a "Ježíša". "Ježíš" JE živoucí dětskou krevní obětinou.
Kromě této hluboké hlouposti [úroveň křesťanských inteligence je tak nízká, že je to až neuvěřitelné]. Tito bibličtí hlupáci, kteří naříkají nad židovskými rituálními vraždami, a citují Talmud, že Talmud je ve skutečnosti rabínským komentářem k Tóře. A co je Tóra? Tóra je prvních pět knih Starého zákona Bible, které tito křesťané, kteří mají hovno v hlavě propagují. Přesně tak - STARÝ ZÁKON. Ty samé staré kecy, které jejich kněží a kazatelé vykládají ve svých křesťanských kostelech každou neděli. Jak jsem již uvedla, míra jejich hlouposti je šokující. Také by tito křesťané s ptačím mozečkem byli úplně bezradní, kdyby měli ukázat, kde přesně se v jejich Bibli o Satanovi vůbec mluví, natož, kde údajně požadoval nějaké obětiny, natož živoucí krevní obětiny. Přesto ho z toho neustále obviňují, protože tím vytvářejí rozptýlení. Jak neustále opakuji, každý ošklivý čin a atribut, který je židovského/křesťanského "Boha", tak je kladen za vinu Satanovi, ale jen málokdo to prokoukne a zamyslí se nad tím.
Další věc, kterou chci dodat, je, jak křesťané a další související idioti všechno překrucují. Jedním z nejzářivějších příkladů na který jsem narazila je o tom, jak byla používána jména pohanských bohů, jako je Baal, Židy, například zakladatelem chasidů Ba'al Šem Tovem. Tento titul znamená "mistr dobrého jména". Má to co do činění s duchovními schopnostmi. Nemá nic společného s pohanským bohem Baalem.
"V hebrejštině slovo ba'al znamená "manžel" nebo "majitel" a souvisí se slovesem, které znamená převzít vlastnictví, pro muže utvrdit manželství. Slovo "ba'al" se také používá v mnoha hebrejských frázích, které označují jak konkrétní vlastnictví, tak i přítomnost různých osobních charakteristik." [1]
Baal také, jak jsem se zmínila výše, znamená "pán", takže toto slovo má skutečně velmi široký význam. Vzhledem k extrémnímu rouhání a hanobení pohanského boha Baala v Goetii [Menší klíč k Šalamouna], je samozřejmé, že Hebrejci by neposkytli žádnému pohanskému bohu jakoukoli oddanost. Jakékoli odkazy, které se snaží tvrdit, že Hebrejci uctívali nějaké pohanské bohy, mají za cíl zmást čtenáře. Díky našemu vlastnímu výzkumu jsme zjistili, že Baal je jiné jméno pro filištínského boha Belzebuba. Nekonečné židovské rouhání vůči Belzebubovi by mělo mluvit samo za sebe o tom, jak je tento pohanský bůh Židy nenáviděn.
Citace přímo níže je z webových stránek "Bible Hub", článek o Baalovi: "4 s atributem: בַּעַל בְּרִית Pán smírčích soudců 8:33; Judges 9:4 (srovnejte s אל ברית Judges 9:46; NöZMG 1888, 478); זְבוּב ׳ב Pán much 2 Kings 1:2,3,6,16, Filištínský bůh, 5 Βααλ μυῖαν (Beelzebub, Matthew 12:24) srovnejte s Bael." [2]
Ráda bych také komentovavala extrémní podobnost mezi jménem "Moloch" a hebrejským slovem "Melek", které znamená "král". "Král" je další skutečně volný termín. [3]
Co tedy říká židovská Tóra o krevních obětinách? Těm z vás, kteří mají nějaké pochybnosti, důrazně doporučuji, abyste si udělali vlastní průzkum, protože existuje řada kopií židovské Tóry, které jsou volně dostupné na internetu.
Příběh židovského hrdiny Abrahama, který se chystá obětovat svého syna Izáka, jak mu přikázal ten jejich cizí bůh, je zjevným příkladem toho, že jeho ochota, bez jakýchkoli otázek vyhovět, jak se vypráví, svědčí o tom, že se nejednalo o nic neobvyklého, ani o neobvyklý požadavek. Tato bezvýhradná ochota prozrazuje, že tento akt dětských obětin byl běžný.
Kromě výše uvedeného uvádíme několik velmi zajímavých a velmi objevných citátů z židovských webových stránek
"Přijďte a poslouchejte, vzdělávací fórum pro zkoumání náboženské pravdy a náboženské tolerance: Krevní rituál
3: Lidské oběti, Talmud a problém Molocha" "Hospodin Bůh přijímá lidské oběti"
Citace z výše uvedených odkazovaných webových stránek:
"Krevní rituál: - Krevní rituál je pro judaismus zásadní. Některá krev posvěcuje, jiná krev znesvěcuje. Podívejme se, co učí Talmud."
"Babylonský Talmud však stále povoluje Židům obětovat děti Molochovi - za určitých podmínek."
"Hospodin Bůh přijímá lidské oběti"
"Nejdříve si uvědomme perspektivu. Někteří se mylně domnívají,
že lidské oběti jsou ve Starém zákoně zakázány. Jistě, někteří z
proroků proti nim brojili. Ale přinejmenším v jedné knize Hospodin Bůh přijímá lidské oběti. A v další knize je Hospodin Bůh usmířen lidskou obětí."
"V následujícím příběhu z Knihy soudců se izraelský bojovník Jefte chystá vyrazit do války proti Amónovcům. Při placení za vítězství slibuje Jefte Hospodinu Bohu, že obětuje prvního "kohokoli", který ho po návratu přijde přivítat z jeho domu. Pokud Jefte nechová ve svém obydlí voly, ovce, kozy nebo kuřata, tak musí očekávat, že slíbenou obětí bude člověk. Všimněte si že Jefte neslibuje obětovat "vola" nebo "kozu" atd.".
30. Jiftach dal Hospodinu slib: „Jestli mi vydáš Amonce do rukou
31. a vrátím se domů jako vítěz, první, co mi vyjde ze vrat naproti, připadne Hospodinu jako má zápalná oběť.“
— Soudců 11:30-31 (KJV)
Jako první projde dveřmi Jeftova domu po jeho návratu jeho jediné dítě, jeho milovaná dcera.
34. Jiftach se vracel domů do Micpy a hle, kdo mu vychází naproti – jeho dcera tančící za zvuku tamburín! Byla to jeho jediná. Neměl syna ani dceru kromě ní.
35. Jakmile ji spatřil, roztrhl svá roucha: „Ach, má dcero!“ vykřikl. „Taková pohroma! Přivedla jsi mě do neštěstí! Já jsem dal slovo Hospodinu a nemohu je vzít zpět!“
— Soudců 11:34-35 (KJV)
Zamysleme se na chvíli. Víme, že Jefte přísahal Hospodinu Bohu obětovat "cokoli", co první vyjde ze dveří jeho domu. My tušíme, že Jefte hodlá obětovat jednoho ze svých služebníků. Když se však se ukázalo, že "cokoli" je Jeftáchova dcera, Jeftách se zlobí, překvapen. Všimněte si reakce jeho dcery:
36. „Otče můj,“ řekla mu ona, „ty jsi dal slovo Hospodinu? Udělej se mnou, co jsi slíbil – Hospodin ti přece dopřál pomstu nad tvými nepřáteli Amonci.“
— Soudců 11:36 (KJV)
"Nevyjadřuje žádné překvapení nad tím, že by Hospodin Bůh přijal lidskou oběť, ani neprotestuje; neříká: "Otče, použijme selský rozum."
Žádné jiné než dokonalé zvíře není v judaismu dovoleno rituálně obětovat. Všimněte si, že i Jeftáchova dcera je dokonalou obětí - je to panna. Všimněte si, že Hospodin Bůh nezastaví tuto oběť, jako zastavil obětování Abrahamova syna.
Starý zákon neuvádí, jakým způsobem Jefte obětuje svou dceru, ale podle správných metod pro obětování zvířat by ji měl podříznout a vypustit její krev do chrámové bohoslužebné nádoby; poté jí odříznout ruce, nohy a hlavu; rozřezat trup na části, odstranit její vnitřnosti a omýt je; pokropit a potřiít její krví předepsaná místa kolem oltáře; a spálit její maso. Nebo to samozřejmě kněz může udělat za něj." [4]
"Hospodin Bůh je usmířen lidskou obětí" [5]
"Jako dva samostatné trestné činy, které dokazují, že darování semene Molochovi není modloslužba. Rozdíly spočívají v tom, že kdyby někdo obětoval Molochovi, nebo způsobil, že jeho syn prošel ohněm nějakému jinému božstvu, tak není potrestán."
Rabín Dr. Freedman
"Po Mišně se v Sanhedrinu 64a a 64b odehrává vzrušená debata mezi mudrci, která se týká:
• okolnosti, za kterých je uctívání modly modloslužbou,
• které modly mohou být uctívány, aniž by se dopouštěly modlářství,
• které části dětské oběti v jaké kombinaci jsou trestné a
• jak lze obětovat děti, aniž by se porušila kniha Leviticus.
"V poslední době se objevily četné pokusy dokázat, že obětováním svých dětí Molochovi Izraelci jednoduše mysleli, že je obětují v zápalné oběti Jehovovi. Jinými slovy, Melech, jemuž obětovali děti, byl Jehova pod jiným jménem."[6]
Článek pokračuje a snaží se tvrdit opak, ale každý hlupák se může snadno přesvědčit například při čtení biblické knihy Leviticus, že výše uvedené tvrzení mluví samo za sebe.
Zde je více informací z židovských webových stránek "Come and Hear":
"Je skutečně nešťastné, že židovské náboženství neodmítlo učení, že děti mohou být obětovány Molochovi. To spolu s modlitbami v židovské liturgii, které vyzývají k návratu rituálních krvavých obětí (viz Obětování zvířat a třetí Chrám) jistě přispívá k obviněním, že se Židé věnují rituálnímu obětování dětí."
"Odmítnutí talmudských doktrín, které schvalují rituální obětování dětí (za určitých podmínek), by do značné míry přispělo k vytvoření dobré vůle mezi judaismem a lidmi jiných náboženství." [7]
Kniha Leviticus je plná konkrétních pokynů [jak] a požadavků na živé krevní obětiny.
Níže jsou uvedeny přímé citace z židovské Tóry. Vzhledem k rozsáhlým a strašlivým zacházení s nevinnými zvířaty, není divu, že Židé vymysleli průmyslové zemědělství. Něco takového mají v povaze.
(LEV 1:1) Hospodin zavolal Mojžíše a promluvil k němu ze Stanu setkávání:
(LEV 1:2) „Promluv k synům Izraele takto: Když někdo z vás bude Hospodinu přinášet obětní dar, ať je to dar z dobytka – ze skotu nebo z bravu.
(LEV 1:3) Přináší-li darem zápalnou oběť ze skotu, ať přivede samce bez vady. Přivede jej ke vchodu do Stanu setkávání, aby došel zalíbení před Hospodinem.
(LEV 1:5) Potom to dobytče zabije před Hospodinem. Kněží, synové Áronovi, přinesou jeho krev jako oběť a tou krví pokropí ze všech stran oltář, který je u vchodu do Stanu setkávání.
(LEV 1:10) Přináší-li darem zápalnou oběť z bravu – z ovcí nebo koz – ať přivede samce bez vady
(LEV 1:11) a zabije ho před Hospodinem u severní strany oltáře. Kněží, synové Áronovi, pak tou krví pokropí oltář ze všech stran.
(LEV 1:14) Přináší-li Hospodinu darem zápalnou oběť z ptactva, ať přinese svůj dar z hrdliček nebo z holoubat.
(LEV 1:15) Kněz přinese ptáče k oltáři, nehtem mu poodštípne hlavu a nechá je dýmat na oltáři; jeho krev bude vymáčknuta na stěnu oltáře.
(LEV 1:16) Odejme mu také vole i s obsahem a odhodí je poblíž oltáře východním směrem na místo pro popel.
(LEV 1:17) Natrhne ptáka u křídel, ale neroztrhne jej. Potom jej kněz nechá dýmat na oltáři, na dříví, které je na ohni. To je zápalná oběť, ohnivá oběť příjemně vonící Hospodinu.“
(LEV 3:1) „Přináší-li někdo darem pokojnou oběť ze skotu, ať přivede před Hospodina samce či samici bez vady.
(LEV 3:2)Potom ať z této pokojné oběti přinese ohnivou oběť Hospodinu: tuk přikrývající vnitřnosti i všechen tuk kolem vnitřností,
(LEV 3:7) Přináší-li darem jehně, přivede je před Hospodina,
(LEV 3:8) vloží ruku na hlavu své oběti a zabije ji před Stanem setkávání; Áronovi synové pak její krví pokropí oltář ze všech stran.
(LEV 3:12) Přináší-li darem kůzle, přivede je před Hospodina,
(LEV 3:13) vloží ruku na jeho hlavu a zabije je před Stanem setkávání; Áronovi synové pak jeho krví pokropí oltář ze všech stran.
(LEV 4:4) Býčka přivede před Hospodina ke vchodu do Stanu setkávání, vloží mu ruku na hlavu a zabije ho před Hospodinem.
(LEV 4:5) Pomazaný kněz pak vezme trochu krve z toho býčka a přinese ji do Stanu setkávání.
(LEV 4:6) Namočí prst v krvi a sedmkrát jí stříkne před Hospodinem, před oponou svatyně.
(LEV 4:7) Trochou krve potře rohy oltáře k pálení vonného kadidla, který stojí před Hospodinem ve Stanu setkávání. Všechnu zbývající krev z býčka pak vylije k patě oltáře pro zápalné oběti, který stojí u vchodu do Stanu setkávání.
(LEV 4:11) Celý zbytek býčka – jeho kůži, veškeré maso i s hlavou, nohama, vnitřnostmi a výkaly –
(LEV 4:12) vynese ven za tábor na čisté místo, kam se sype popel, a spálí jej na ohni z dříví. Ať je spálen na místě, kam se sype popel.
(LEV 4:16) Pomazaný kněz přinese trochu jeho krve do Stanu setkávání,
(LEV 4:17) namočí prst v krvi a sedmkrát jí stříkne před Hospodinem, před oponou.
(LEV 4:18) Trochou krve také potře rohy oltáře, který stojí před Hospodinem ve Stanu setkávání. Všechnu zbývající krev vylije k patě oltáře pro zápalné oběti, který stojí u vchodu do Stanu setkávání.
(LEV 4:24) Vloží ruku na jeho hlavu a zabije ho před Hospodinem na místě, kde se zabíjí zápalná oběť; je to oběť za hřích.
(LEV 4:25) Kněz pak prstem nabere trochu krve z oběti za hřích a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; zbytek krve vylije k patě oltáře.
(LEV 5:7) Nemůže-li si dovolit jehně, přinese Hospodinu jako odškodnění za svůj prohřešek dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k oběti za hřích a druhé k zápalné oběti.
(LEV 5:8) Přinese je ke knězi a ten bude obětovat nejprve to, které je určeno k oběti za hřích. Nehtem mu zespodu poodštípne hlavu, ale neodtrhne ji.
(LEV 5:9) Trochou krve oběti za hřích stříkne na stěnu oltáře a zbytek krve bude vymáčknut k patě oltáře; je to oběť za hřích.
(LEV 7:2) Oběť odškodnění bude zabita na místě, kde se zabíjí zápalná oběť. Její krví ať se pokropí oltář ze všech stran.
(LEV 8:18) Pak přivedl berana k zápalné oběti, a když Áron se svými syny vložili ruce na hlavu berana,
(LEV 8:19) Mojžíš jej zabil. Potom pokropil oltář ze všech stran krví.
(LEV 8:22) Pak přivedl druhého berana, berana pověření, a když Áron se svými syny vložili ruce na hlavu berana,
(LEV 8:23) zabil jej. Mojžíš pak vzal trochu jeho krve a potřel jí lalůček Áronova pravého ucha, palec jeho pravé ruky a palec jeho pravé nohy.
(LEV 8:24) Potom nechal přistoupit Áronovy syny a krví jim potřel lalůček pravého ucha, palec pravé ruky a palec pravé nohy. Zbytkem krve pak ze všech stran pokropil oltář.
(LEV 9:12) Poté zabil zápalnou oběť. Jeho synové mu podali krev a on jí pokropil oltář ze všech stran.
(LEV 9:18) Potom zabil býka a berana pokojné oběti za lid. Jeho synové mu podali krev, jíž pokropil oltář ze všech stran,
(LEV 16:14) Vezme také trochu krve z toho býka a stříkne prstem na východní stranu slitovnice; rovněž před slitovnici sedmkrát stříkne prstem trochu krve.
(LEV 16:15) Potom zabije kozla oběti za hřích lidu a jeho krev vnese dovnitř za oponu. Naloží s jeho krví tak, jako naložil s krví býka: stříkne ji na slitovnici a před slitovnici.
(LEV 16:18) Potom vyjde k oltáři, který je před Hospodinem, a očistí jej: vezme trochu krve z onoho býka a kozla, potře rohy oltáře ze všech stran
(LEV 16:19) a trochu krve na něj sedmkrát stříkne prstem. Tak jej očistí a posvětí od nečistot synů Izraele.
(LEV 17:11) Vždyť život těla je v krvi! Proto jsem vám ji určil na oltář, k vykoupení vašich životů. Vždyť krev, ta vykupuje život!
(LEV 22:29) Když budete Hospodinu přinášet oběť díkůvzdání, obětujte ji tak, abyste došli zalíbení.
(LEV 22:19) ať přivede ze skotu, z ovcí nebo koz samce bez vady, abyste došli zalíbení.
(LEV 22:20) Nepřivedete nic, na čem by byla vada, neboť byste tím nedošli zalíbení.
(LEV 22:21) Kdo přinese Hospodinu pokojnou oběť, aby splnil svůj slib, nebo jako dobrovolný dar, ať už ze skotu nebo z bravu, musí ta oběť být bez vady, aby došla zalíbení – nesmí na ní být vada.
(LEV 22:22) Nesmíte Hospodinu přinést nic slepého, polámaného, zmrzačeného, vředovitého, se svrabem či lišejem. Nic takového nedáte Hospodinu na oltář jako ohnivou oběť.
(LEV 22:23) Býka nebo berana s pokroucenými nebo zakrslými údy smíš obětovat jako dobrovolný dar, jako slib však nedojde zalíbení.
(LEV 22:24) Nesmíte Hospodinu přinést zvíře s rozmáčknutými, roztlučenými, utrženými nebo uříznutými varlaty; to ve své zemi dělat nebudete.
(LEV 22:25) Ani od cizince nepřivedete žádné takové jako pokrm svého Boha, neboť mají na sobě porušení, je na nich vada – nedojdete jimi zalíbení.“
(LEV 22:26) Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
(LEV 22:27) „Když se narodí tele, jehně nebo kůzle, ať zůstane po sedm dní u své matky. Teprve počínaje osmým dnem dojde zalíbení jako dar ohnivé oběti Hospodinu.
(LEV 22:29) Když budete Hospodinu přinášet oběť díkůvzdání, obětujte ji tak, abyste došli zalíbení.
(LEV 23:19) Obětujte rovněž jednoho kozla jako oběť za hřích a dva roční beránky jako pokojnou oběť.
(4. MOJŽIŠOVA 7:41) A na obět pokojnou volové dva, skopců pět, kozlů pět, beránků ročních pět. Ta byla obět Salamiele, syna Surisaddai.
(DEU 12:11) potom na místo, které si vyvolí Hospodin, váš Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno, budete přinášet všechno, co vám přikazuji: své zápalné oběti a oběti svých hodů i desátky a oběť pozdvihování svých rukou i všechno nejlepší ze svých záslibných darů, které jste Hospodinu přislíbili.
___________________________________________________________________
Zdroje:
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Baal
[2] https://biblehub.com/hebrew/1167.htm
[3] https://biblehub.com/hebrew/4428.htm
[4] "Come and Hear, vzdělávací fórum pro zkoumání náboženské pravdy a náboženské tolerance: Krvavý rituál
3: Lidské oběti, Talmud a problém Molocha" "Hospodin Bůh přijímá lidské oběti"
[5] Tamtéž
[6] Tamtéž
[7] Tamtéž
Výše uvedené citáty z Písma byly převzaty z českých překladů židovské Tóry.
___________________________________________________________________
Křesťanská mše a její souvislost s židovskou rituální vraždou
2000 let židovských rituálních vražd
Bible svatá: Kniha židovského čarodějnictví